Proč Café Light?

Velmi často dostáváme otázku, proč se jmenujeme CAFÉ LIGHT a při tom prodáváme šperky. Tak já Vám to prozradím😊

Po skoro 10 letech se třemi dětmi doma jsem uvažovala, co budu dělat dál. V té době mě moc bavilo péct. Hrála jsem si se zákusky i dortíky, hledala inspirace pro nové chutě a postupně zjistila, že mě to moc baví a že mi to i jde. Moje babička byla cukrářka, i moje maminka všem okolo pekla dorty.

Zakázka pro jednu moc milou cácorku.

Cukrářský obor je u nás v Čechách vázaná živnost. K jejímu provozování potřebujete buď výuční list nebo 6 let praxe. No a kousek od nás se právě nacházelo soukromé učiliště, kde se oboru cukrář bylo možné vyučit na dálku. A tak jsem si splnila přání a přihlásila se. Jsem poctivec, proto mi to opravdu trvalo 3 roky včetně praxí v několika pražských cukrárnách. Přesně ve 40 letech jsem dostala výuční list a začala. Název firmy byl jasný: CAFÉ – kavárna, LIGHT – lehce. Tento začátek mi trval přesně jeden rok. Zjistila jsem, že když dělám dorty pro někoho na zakázku, jsem u toho nervózní a práce mi nepřináší radost.

Vánoční balíčky

V té době se nám podařilo objevit kouzelné místo mezi lesy a třemi rybníky v Křivoklátských lesích. Na první pohled jsme se zamilovali. Úplnou souhrou náhod jsme tu potom zakoupili chaloupku, ve které jsme dodnes a kde jsme konečně našli domov. V té době jsem se vzpamatovávala z několika zdravotních zákroků a rozhodla se na chvíli odjet na chalupu úplně sama. Zůstala jsem tu 4 měsíce s tím, že za mnou celá rodina jezdila o víkendech a prázdninách. Ano, Tom měl celé 4 měsíce vše na starost a zvládl to na jedničku😊

Během těch 4 měsíců se mi dostalo do ruky úplně nové padlé bukové dřevo. Vůbec nevím proč, ale začala jsem ho opracovávat kuchyňským nožem a vznikl první věšák. Ten však potřeboval podstavec. Někde jsem zrovna viděla článek o odlévání betonu, to mě zaujalo. Pamatuji se na první neuvěřitelnou vůni čerstvého buku i na fascinující konzistenci prvního vylitého podstavce. Obě hmoty mě učarovaly. Od stojanu na věšák už byl malý krůček k odlévání betonových svícnů a ozdob a pak přišly na řadu šperky. Jako by mi sami vlétly do rukou a drží se tam dodnes, stejně jako bukové dřevo.

Pohár Kongo. Liberecká specialita na přání mého tatínka 🙂

Název firmy už zůstal, protože naším původním záměrem bylo otevřít kavárnu a ten trvá. Nechceme otevřít klasický obchůdek se šperky, ale kavárnu, kde by se mohly prezentovat šikovné české ručičky nejen v podobě prodejních výstav, ale i řemeslných workshopů, přednášek a ochutnávek. A profesionální pečení dortů přenechám velmi ráda někomu, komu při každém povedeném kousku opravdu poskočí srdce.

Moc se těším, až Vás budeme moct v naší kavárně přivítat, Vaše Týna

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *